I hrnec na vaření může mít historii dlouhou 150 let

Na začátku je třeba vysvětlit, proč občas příběh Kolimaxu označujeme jako “náš” v uvozovkách. Nejde totiž o příběh značky, která by byla stejná po celou dobu existence.

Zároveň jde o příběh hrnců na vaření a mnoha dalších nepostradatelných pomocníků v kuchyni, které navzdory měnícím se jménům svých výrobců neztratily svou tvář a identitu (a až do začátku moderní etapy se vyráběly na stejném místě).

Evropa mezitím prošla bouřlivým vývojem: první válkou, pádem monarchie, velkou hospodářskou krizí, druhou válkou, poúnorovým znárodněním a privatizací po roce 1989.

Podnikaví bratři z Brna

Příběh Kolimaxu začíná v Brně v roce 1870, kdy na jeho sklonku zakládají Ignaz Gottlieb a Wilhelm Brauchbar firmu s názvem “Brněnská továrna na smaltové a plechové zboží Brauchbar a Gottlieb”.

Společnost vyráběla smaltované a okrajově i cínové zboží všeho druhu – především ale nádobí. Produkovala i kovové části vojenské výstroje, třeba přilby a polní láhve.

V roce 1889 přibyl firmě další společník. S bratrem Ignaze Gottlieba Rudolfem se změnil původní název firmy na “Brněnská továrna na smaltové, železné a plechové zboží Bratří Gottliebové a Brauchbar”, podnikaví pánové kupují stavební místo Na Poříčí 3 v Brně a budují zcela novou továrnu.

Hrnec na vaření se vydává za moře

Už před 1. světovou válkou firma své výrobky exportovala do Anglie, Ruska, Ameriky a Číny. Zahraniční obchod rostl a společnosti se dařilo vyvážet nádobí téměř do všech zemí světa – export činil 80 % celkové produkce. 

Nákup surovin a pomocných hmot obstarávala firma v tuzemsku (nákup chemikálií také v Německu). Kromě smaltovaného nádobí se od roku 1904 vyrábělo také nádobí polévané. Firma postavila novou malírnu s dalšími 24 zaměstnanci. 

Všechny návrhy motivů pro jednotlivé zákazníky byly vedeny v knihách vzorů. V těchto nádherných – ručně malovaných – knihách o rozměru 80 x 50 cm najdeme stovky vzorů pro zákazníky po celém světě.

Patřila mezi ně třeba i dynastie Rothschildů, která si nejeden zdobený hrnec na vaření a další nádobí z Brna nechávala posílat až do New Yorku.

Účetní knihy v červených číslech

Průměrný obrat firmy v období první republiky (s výjimkou hospodářské krize ve 30. letech) činil 20 milionů Kč. Odbyt nádobí byl ale silně ovlivněn každým výkyvem na světovém trhu.

Koncem roku 1926 byl proto kvůli nepříznivým poměrům v průmyslu vyrábějícím smaltované zboží provoz společnosti zastaven. Hospodářská krize 30. let dolehla na firmu velmi těžce a výrobu se podařilo znovu obnovit v květnu 1927.  

S poptávkou souvisel i vývoj zaměstnanosti. Ve dvacátých letech zaměstnávala firma průměrně 900 dělníků, 12 mistrů a 24 úředníků. V době krize jejich počet klesl na polovinu. Zvýšení poptávky vyvrcholilo opět v roce 1937 a v závodě pracovalo znovu asi 850 zaměstnanců.

Během 2. světové války počet lidí, kteří vyráběli nádobí ve známé brněnské firmě spadnul na 500. Za zmínku stojí, že byl v té době hlavním věřitelem firmy Bratří Gottliebové a Brauchbar generální konzul v Brazílii a největší vývozce kávy Hugo Ornstein, tchán společníka firmy Adolfa Gottlieba.

Válka tluče na dveře

Počátkem roku 1939 došlo k jednání mezi Adolfem a Herbertem Gottliebovými, v tu dobu jedinými veřejnými společníky, s vedením firmy J. Ottahal a syn, a.s., Olomouc o prodeji “Brněnské továrny na smaltové, železné a plechové zboží Bratří Gottliebové a Brauchbar” této firmě. 

Výsledkem jednání byl pamětní protokol sepsaný dne 28. února 1939. Potvrzuje, že Adolf a Herbert nabízejí ke koupi továrnu včetně vybavení a všech nemovitostí firmě. Kupní cena měla být vyrovnána tak, že kupující splatí veškeré hypoteční dluhy váznoucí na nemovitostech. Vedení a financování provozu brněnské továrny bylo ze strany kupujících zahájeno 1. března 1939. 

K uzavření řádné kupní smlouvy už nedošlo. Adolf a Herbert Gottliebové si dobře uvědomovali rizika židovského původu, rozpoznali blížící se pohromu a narychlo uprchli do zahraničí, nejspíše do Anglie. Jednání o legalizaci obchodu se pak táhlo až do konce druhé světové války a nebylo vlastně nikdy ukončeno.

Jméno, které zní Evropou

Znáte Spielbergův oscarový snímek Schindlerův seznam? Měli byste – postava podnikatele Oskara Schindlera je totiž důležitá i pro firmu Kolimax. V březnu roku 1945 posílá tento činorodý obchodník ze Svitav dopis, ve kterém zdvořile žádá ředitele firmy J. Ottahal a syn Hanse Eichhoffa o pomoc při obnově provozu továrny v Brněnci. 

Jistě si z filmu pamatujete, že německý továrník Schindler ve své krakovské továrně na smaltované nádobí zaměstnával vězněné Židy. Když se ke Krakovu přiblížila Rudá armáda, měli být všichni převezeni do Osvětimi. Oskar Schindler však sepsal seznam 1100 Židů, kteří místo do vyhlazovacího tábora odjeli do Brněnce, kde měli pokračovat v práci. Schindler tím velkou část z nich zachránil.

Poválečná situace

Koncem roku 1945 se brněnský závod firmy J. Ottahal a syn, a. s., Olomouc, ocitnul pod národní správou a na jaře 1946 byl znárodněn. Jeho majetková podstata byla včleněna do nově zřízeného národního podniku Spojené smaltovny a závody na kovové zboží Praha.

V roce 1963 byl tento podnik zrušen bez likvidace a veškerá jeho práva a závazky přešly na národní podnik Sfinx, spojené smaltovny a závody na kovové zboží se sídlem v Českých Budějovicích. Ke dni 1. ledna 1969 byl brněnský závod začleněn se všemi právy a závazky do státní hospodářské organizace Brnosmalt, národní podnik Brno.

Kolimax se stěhuje na sever 

V průběhu let 1982 až 1984 byla veškerá technologie nutná pro výrobu nerezového nádobí přestěhovaná z Brna do Javorníku na pozapomenutý sever Moravy. Zde bylo vše začleněno do jednoho ze závodů výrobního družstva Družspoj, v. d., se sídlem v Šumperku. Výroba nerezového nádobí zde pokračovala až do roku 1998. V následujícím roce však byla ukončena. 

Nádobí, hrnce a pánve Kolimax dnes

V roce 2000 vstupujeme do dlouhého příběhu firmy i my. Prvního listopadu jsme založili společnost Kolimax a od předchozího majitele v insolvenci jsme koupili starou, napůl rozpadlou továrnu. Původní stroje staré několik dekád jsme postupně nahradili moderní technologií, která nám umožňuje produkty neustále inovovat. 

Pečlivě dohlížíme na to, aby každý hrnec na vaření znamenal výsledek toho nejlepšího, co umíme a dovedeme. Aby se u nich nedělaly žádné kompromisy v kvalitě používaných materiálů, ani i v kvalitě technologických procesů. Po generace získávané zkušenosti, řemeslná zručnost lidí a výrobní know-how jsou hlavní pilíře, z nichž vychází celá naše firemní filozofie. 

V současnosti jsme předním výrobcem nerezového nádobí v České republice. Každý den usilujeme o to, abyste mohli oceňovat vysokou kvalitu, dokonalý vzhled a dlouhou životnost výrobků Kolimax. Je nám ctí, že můžeme být součástí dlouhé cesty, na které vznikají výrobky s hrdým označením “vyrobeno v České republice”. I tak zdánlivě prostá věc, kterou je obyčejný hrnec na vaření, může dělat radost a sloužit v tisícovkách kuchyní.  

Roman Kopřiva a Ing. Jiří Lidmila

Zakladatelé KOLIMAX spol. s r.o.